Druhá

14. ledna 2016 v 19:32 | Karolína Kadl |  Daily
Ahoj!
Tohle je trošku vylívání srdíčka, protože už nevím koho jiného tím obtěžovat (hahaha. nepovedený vtip)
Počasí je tak proměnlivé, že by člověk nejradši změnou nálady poslal někoho hned k zemi. Moje nálada se s počasím bohužel horší taky (fňuk:() a to ještě není konec!:D


Byla jsem dlouho nemocná a pak přišly prázdniny, to znamenalo dát sbohem na čas tréninkům. Výsledek je ale příšerný! Ti nejmenší jsou neposlušní. Buď zapomněli, jak se ke mně chovat, a nebo jsou ještě rozjívení z prázdnin. Nerada to říkám, ale i když tam mám svoje oblíbence a tak.. poslední dobou se mi tak moc chodit nechce:( Připadám si tam trochu navíc.


A co moji pubertáci? Miluju je. O to víc mě mrzí, že s nima jsem jenom jednou týdně. A k tomu půlku tréninku hrajeme s druhou kategorií. Nechci je okrádat o hraní, protože to jim hodně dá. Zároveň je trénovat jenom půl hodiny jednou týdně? Úplně nadšená z toho nejsem no. Dneska jsem si všimla, jak se začali kamarádit s druhým trenérem, co chodí i na další trénink, který já časově už nestíhám. Na jednu stranu mě těší, že se sblížili a že se on v trénování zlepšil.. na druhou stranu mě to příšerně mrzí. Jeden z mých největších strachů totiž je, že mě někdo nahradí. Protože, přiznejme si, každý je nahraditelný.
V úterý výjimečně přijdu kvůli zdravotním komplikacím našeho šeftrenéra. Když jsem se kluků ptala, koho by chtěli v úterý, protože přijdeme s druhým trenérem oba, řekli, že mě.. prej když už si ten čas udělám. Ale nechci, aby to tak brali. Chci, aby si vybrali mě, protože ty tréninky se mnou mají rádi. Jeden z mých svěřenců pak prohlásil, že jsem lepší než tamten. Což mě potěšilo. Náladu mi pak ale srazila cesta autobusem, kde si jeden z nich vychvaloval druhého trenéra a úterní tréninky. Zabolelo to. Tak ráda bych jim ten čas dala, ale škola taky vyžaduje čas.
Bolí mě, že se jim nemůžu věnovat 100%. Nechci jít na vedlejší kolej. Jak říkám, jsem ráda, že se ten trenér zlepšil, ale i tak prostě vím, jak na ně dlabal. A teď se najednou zajímá a je za hvězdu? Nenene.

"Porovnávání kazí radost" četla jsem někde. A je to pravda. Nesnášim porovnávání, ale.. Copak si můžu pomoct? Vždycky sem říkala, že správný trenér se nemusí bát o svoje místo, a tak může dát prostor i ostatním. A tak se snažím, aby on svoje místo měl. Ale jestli to znamená se jich vzdát, tak to teda ne.
Vzpomínám jenom na ty filmy, kde jsou takový ty mrchy postavy a docílí vždycky svého. Proč? Protože bojují a nenechají si nic líbit! Je zvláštní to přirovnávat k tomuhle, protože toho druhýho trenéra mám celkem ráda.

Ale achjo, jsem tak trochu sobec.. zbožňuju je a nechci být ta druhá

Pls štěstí se mnou...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luna Dark Luna Dark | Web | 14. ledna 2016 v 19:51 | Reagovat

Vždycky jsem milovala ty namyšleny růžový bitchies, byli pro mě vždycky oporou ( mluvím o těch filmech :D ) jinak ta fotka je sladká :)

2 Karolína Kadl Karolína Kadl | Web | 14. ledna 2016 v 19:58 | Reagovat

[1]: jo,mají něco do sebe:DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama